Letní věcičky.

Co se zkrášlovacích serepetiček týče, nejsem žádný expert a nerada skladuji příliš mnoho věcí. Nicméně jsem děvče jako každé jiné a jsem ráda, když mi to sluší. Snažím se o takovou tu nenalíčeně-nalíčenou tvář, prostě aby mi to tak nějak přirozeně slušelo.

Poslední dobou mám slabost pro nenápadé odstíny béžové, už několik let používám meruňkový lak od Avonu a pořídila jsem si k němu jeden trochu dohněda od Loreal.  Modrý lak je v plánu, ovšem nejsem si jistá, jestli si sedneme.
Růžovou tvářenku Oriflame mám už věky věkoucí a pořád je krásná.
Nejvzácnější z mých pokladů je Rouge Volupté YSL, úžasná temně švestková rtěnka.
A nakonec štětce, jeden ze Sephory na tvářenku, druhý z háemka na stíny, mé nejoblíbenější jsou teď světlounké od Loreal.

A Hat Girl.

Vzala jsem foťák a bratra a že tedy půjdeme fotit. Ačkoli by slunce mělo žhnout, neděje se to. Je pošmourno a tak akorát na kabát a klobouk, který jsem si koupila na podzim, ale teprve teď plně nastává jeho sezóna. A všimněte si prosím prstýnků, ryze nepraktických, zato však přenádherných.

Víla.

Po dlouhé době jsem vyvinula jinou kreativní činnost než pečení, pustila jsem se do výroby vílích věnečků.

Nudes.

Oblíbila jsem si nenápadné a tělové odstíny. Světle meruňková rtěnka a nude lak jsou mí nejvěrnější společníci.

Podivuhodno.

Chtěla jsem to tu zrušit, nadobro. Ale najednou nechci. Podívala jsem se totiž kus zpátky a našla mé au-pair deníky, kopu starých fotek které mám ráda a nepřišlo by mi to vůči nim fér. Takže jedeme dál.

Tváře jako růžičky

O líčení se tu moc nepíše, ale práškový pudr v perleťových kuličkách je jeden z mých oblíbených produktů. Odstín jsem si namíchala víc dorůžova ze dvou různých balení, které se mi sešly a co vám budu povídat, je to nádhera. Jemně třpytivá růžová přesně podle mých představ.

Károvaná.

Poslední dobou je tu ticho po pěšině. Psát dva blogy, studovat a mít brigádu je úkol poněkud nadlidský, tak se to alespoň jeví mně. Nejsem si jistá, jak to s blogem bude dál, ale když je nový rok, zkusím si dát předsevzetí, abych sem čas od času něco přidala. Uvidíme, jak to dopadne.

A proto dneska, prvního ledna, přidávám pár obrázků z posledního loňského dne. Řekla jsem si, že na takhle krátké sukně už jsem asi trochu velká, pak jsem si jen tak ze zajímavosti zkusila tady tu károvanou a šlo do kytek. Jak malá.

Vzduchoprázdno.

Několik zapomenutých obrázků, aby tu nebylo vzduchoprázdno.

Děvče u plotny

Myslím, že vyhodím všechny své kabelky a budu nosit už je tuhle, děvče u plotny.

Going somewhere

Ustřihla jsem si polovinu vlasů a je to strašně krásné. Doma mi leží těch pětadvacet ustřižených centimetrů.