Jistebnické huštění

Jistebnické poslední huštění je jízda na starých kolech, takové uzavření cyklistické sezony. Koná se dvakrát ročně, ještě na jaře, jenže to je huštění první. Všichni opráší staré šaty ležící ve skříni (teplé ponožky nevyjímaje), dofouknou, naleští (a odzeraví) kola (pěkně těžká a bez převodů) a jede se. Jede se krátký okruh po okolí se zastávkami ve dvou hospodách, aby člověk na kole nepřimrzl. A večer přichází na řadu zábava, při které i někdo jako já může vyhrát cenu jen proto, že přijel z nejvýchodnějšího místa.

 Představte si hezkou jihočeskou vesničku kousek od Tábora, neustávající mrholení a mlhu tak hustou, že by se dala krájet. Podle slov obyvatel Jistebnice (a mé tetičky) je okolí vesnice krásné. Nemohu to posoudit, protože skrz tu mlhu jsem skoro nic neviděla, jen kus cesty před sebou a zorané pole vedle. Mlhu si naštěstí neskutečně užívám, je to takový můj osobní oblíbený živel, jelikož u nás na Moravě jí moc nezažijeme a podzim bez mlhy není podzim. I když se schopnost cítit a ovládat prsty po celém dni (s hlavně k večeru) vytrácí, stojí to za to. A tak pro milovníky všeho starého - na jaře hurá do Jistebnice!