Jak vyzrát na secondhandy?

Mám spoustu kamarádek, které, jak říkají, nemají štěstí. Já jim ale nevěřím, a tak je tu pro ně a pro vás pár tipů, jak na tohle „neštěstí“ vyzrát.

U nás je to tak – ve většině secondhandů na ramínkách visí obří neforemné věci, většinou ve velikostech 44 a výše nebo naopak 34 a méně. Zbytek, ve kterém je samozřejmě i vaše velikost, je buď sepraný, vybledlý, sežmolovaný, anebo jinak nekvalitní. Ale i tak se tam dají nalézt poklady – spousty pokladů. V secondhandech je to sice levné, ale musíte si ujasnit pár věcí. Vintage kousky na vás jen tak nevybafnou, takže musíte hledat, být u toho trpělivé a nebýt cholerik.

Takže jak na to? 

 1. Choďte tam často, ptejte se, kdy dostávají zboží. Jednou možná neobjevíte nic, ale při příští návštěvě nebudete vědět, co vyzkoušet první. Snažte se mít dobrou náladu a nepropadat zoufalství. To pomáhá. 

2. Pozor na kvalitu. Věc, která je sežmolovaná, už asi k ničemu nebude. Naopak svetr, který je stále jako nový (a přitom je už nošený!) vám ještě vydrží dlouho.

 3. Důležitý je materiál, po tričku z uměliny přece nikdo netouží. Naopak kašmírový nebo vlněný svetr, to je nádhera. Zprvu si materiál osahejte, po nějaké době už odhadnete pohledem, jestli vám bude na těle příjemný, nebo ne.

4. Přemýšlejte – sice mi to sluší, ale vezmu si na někdy na sebe? Pokud si nejste úplně jisté, přenechejte ty krásné šaty někomu jinému, kdo z nich jistě bude mít radost. Totéž pokud vám oblečení nesedí, nemá to cenu, nakonec by vám zůstalo ležet na dně skříně.

 5. Pokud náhodou umíte šít nebo máte někoho, kdo to udělá za vás (a bude s vámi mít trpělivost), je důležitá kreativita. Co takhle zkrátit ty kalhoty na kraťasy? Hm?

6. Zavítejte do pánského oddělení – oversized svetry, vzorované košile, hedvábné kravaty, kožené pásky, tašky…to všechno tu mají. Totéž platí u dětského oddělení, obzvlášť pokud jste menší a štíhlejší postavy, mezi dětskými věcmi na 13, 14 let třeba něco bude.

 7. To, po čem vaše srdce touží, většinou nenajdete. Takže s konkrétní představou do sekáčů ne. Určete si obecnější cíl – svetr. To už by šlo. Mějte otevřenou mysl a ono se něco najde.

 8. Ať už koupíte cokoli, vždy to bude originál, který na sobě nikdo jiný mít nebude. Kabát z HM je krásný, já vím, ale potkat v něm v jednom dni dvě další slečny není zrovna příjemné.

9. Buďte trpělivé. Je to jako hledat poklad. Ten taky neobjevíte hned, jak začnete pátrat. Chce to čas a spoustu trpělivosti, ale až se vás někdo zeptá, odkud že to máte tak krásnou sukni a vy mu s hrdostí odpovíte, že jen ze sekáče za dvacku, budete na vrcholu blaha (odzkoušeno na vlastní kůži).

 10. Naučte se poznat, která barva vám sluší a která ne – v kabinkách většinou nebývá moc dobré osvětlení a tak se můžete snadno utnout.

11. Sestavte si šatník ze „základních kousků“, se kterými se pak poklady ze sekáče dobře kombinují. 

 12. Se starými věcmi se musí opatrně – pozor na praní vlněných svetrů, krajek, výšivek.

 13. A pokud pořád nemůžete nic najít, vemte si k ruce kamarádku, která tomu rozumí.

14. A nakonec…Veškeré oblečení potřebuje vyprat, aby se zbavilo toho typického sekáčového zápachu, někdy stačí jednou, někdy víckrát. Pokud je na oblečení flek, většinou je neodstranitelný, oblečení se totiž před pověšením na ramínka ve většině případů pere a dezinfikuje, takže s tím, co zůstalo, už toho moc nenaděláte. I když samozřejmě existují výjimky a Vanish taky není k zahození.

Se mnou to máte tak – zhruba polovina mého šatníku pochází ze secondhandu (velmi ekonomické), část z babiččiny skříně (ještě lépe) a zbytek poctivě zakoupen v módních řetězcích. 

 Co mě mrzí je, že se nám stále nedostává takových těch kouzelných obchůdků s vintage věcmi a šaty (mimo Prahu ovšem, tak už se objevují první vlaštovky) - pokud jste někdy navštívili londýnský Camden Town, víte, co mám na mysli. Krásné, kvalitní, staré věci, ceny sice vyšší, ale kdo by odolal?

Takže co vy, jak je to s vámi a secondhandy? Máte nějaké další tajné tipy?