Kousek od královského paláce a hradní stráže, kousek od Strandvägen, kolonády podél pobřeží, kousek od nejlepší pekárny ve městě. Kousek od spousty parků a tolika kaváren, že je ani projít nejde.
Nutím všechny kamarádky, aby mě fotily a jistojistě porušuju veškerá pravidla silničního provozu, když se ulicemi projíždím na kole. Okukuju Švédy, jak jim to sluší, a potřebovala bych, aby den měl stopadesát hodin. Ach, tak si teď žiju ve Stockhkolmu.
Sluší ti to! A tiše ti tvůj nynější život závidím. :)
ReplyDelete:) :) Konečně veselé zápisky... :) Jsme daleko od vesnické nudy a skepse :)
ReplyDelete