College Girl

Zdá se mi, jako bych vystoupila z amerických filmů z padesátých let, kdy se nosily široké sukně a vosí pasy. Mám na mysli takové ty scény z maturitních plesů, kdy jsou všichni v gala, kolem projíždějí nablýskaná stará auta a hraje rock'n'roll.
Nevím, jestli je to jen můj pocit, ale ve chvíli, kdy mám na sobě podobné vintage šaty, cítím se nějak slavnostně, jako by nebyl jen obyčejný pátek, ale nějak významnější den,  a úplně jinak, než když jdu ven v riflích.

Nedělní.

Když jsem si minule kupovala puntíkovanou sukni, rozhodovala jsem se mezi ní a (puntíkovaným, samozřejmě) batůžkem. Položila jsem si převelice důležitou a vážně míněnou otázku. Kterou věc potřebuji více? Batoh, of course. Ono, když mám jen dvě ruce a na starost dvě slečny, není taška na rameni zrovna ta nejpraktičtější věc světa. Koupila jsem sukni, to dá rozum. Měla jsem ji dnes na sobě, krásná (a krátká, avšak oproti Švédskám stále cudná). Jenže. Nějak se mi to rozleželo v hlavě a rozhodla jsem se skočit ještě i pro ten batoh. A pak že tu budu šetřit… pche. Vykupuju tu švédské H&M, jako každá správná švédská dívka.

K mé radosti jsem potkala i kamarády, Slovenku a Švéda. A protože jsme byli v neděli odpoledne ve druhém největším městě Švédska, nemohli jsme si odpustit fenomén jménem fika. Krásná kavárna, silné černé kafe, čokoládový mufin s krémem tak sladkým, že nahradil i oběd. Pršelo a chvíli docela dost, ale seděli jsme venku pod stříškou, protože i když podle předpovědi počasí pršet nemá, nevěřte jí. A tak jsou kavárny připraveny i na nepříznivé podmínky. Objevili jsme, kde pečou největší kanelbullar z celého Göteborgu. A nakonec mě ti dva vzali na místo, ze ktréhose mi nechtělo odejít.  Čtyřpatrový vintage obchod plný šatů, bot, knih, porcelánu a nábytku, Myrorna. Mým úsporám to opět neprospělo a přivezla jsem si tašku. Další. Ach jo. Jedna paní v seconhandu směrem ke mně poznamenala, že asi musím mít opravdu ráda puntíkované věci. Měla jsem puntíkovanou sukni a ten nový puntíkovaný batůžek. Takže ano, puntíky můžu.

Aktovka.

Moje zamilovaná aktovka, sice se místy rozpadá a pořád ji musím zašívat, ale mám k ní hluboký citový vztah. Je jí něco přes dvacet let a tak se není čemu divit, že už není jako nová.