Podzimno.

Během několika nocí přišel podzim a já jsem ráda. Protože podzim znamená mlhu, červené listí a jablečné koláče. Vlněné kabáty a déšť bubnující do oken. Výlety za město a jejich pochmurně tajuplnou atmosféru.

 Všechny obrázky nalezeny na Pinterestu.

Sladká.

Nemyslím, že mě ke koupi těchto bot hnala nějaká ryze racionální myšlenka. Nepotřebuji je, protože kdo potřebuje růžové boty? Nicméně jsem je vzala, nebo jim nešlo odolat.

Trondheim

Trondheim je jedno z největších měst Norska. Ve skutečnosti je to spíš menší městečko ležící u ústí fjordu, které se pyšní několika pamětihodnostmi. Největší gotický chrám v celém Norsku, staré domy lemující vodu, rybí trh... Mně se nejvíc líbily ulice plné starých a různobarevných dřevěných domů.

Midsommar

Midsommar, oslava letního slunovratu. Krásná švédská tradice se spoustou tance, zpěvu a květin. 

Sommaren.

Mám-li mluvit za sebe, znám i lepší období, než léto. Třeba takové podzimní deště a mlhy a rozkvetlé třešně na jaře. Ale když už to léto přišlo, nezlobím se. Přeci jen, kdy je lepší doba na pikniky dlouho do noci, krátké sukně a slaměné klobouky, flákání se u vody a čtení tlustých románů? Na jahody a maliny a spaní pod širým nebem? Tak co, léto, kdo s koho?

P.S. Sommaren znamená švédsky léto. A tak takové horko rozhodně nemají.

Lednice

Jeli jsme do na zámek Lednice, dokud tam ještě nebudou davy turistů. Já totiž zámky ráda. Jedli jsme třešně a vylezli všech 302 schodů na Minaretu. Korzovali jsme parkem a fotili každou kytku a každou včelu na každé kytce. Pořád jsme něco jedli a poprvé v životě jsem ochutnala okurkovou limonádu, kterou tímto prohlašuji mou letní závislostí.

A vůbec, zámky a hrady mám letos na svém prázdninovém programu. Minulý rok jsem na žádném nebyla (protože Švédsko jaksi zámky postrádá) a musím to přeci dohnat.

Má mě rád, nemá mě rád?

Utrhla jsem si kopretinu a ptala se jí: ,,Má mě rád, nemá mě rád?" Ani se neptejte, co mi vyšlo. Ale prý že ta kytka lže.

College Girl

Zdá se mi, jako bych vystoupila z amerických filmů z padesátých let, kdy se nosily široké sukně a vosí pasy. Mám na mysli takové ty scény z maturitních plesů, kdy jsou všichni v gala, kolem projíždějí nablýskaná stará auta a hraje rock'n'roll.
Nevím, jestli je to jen můj pocit, ale ve chvíli, kdy mám na sobě podobné vintage šaty, cítím se nějak slavnostně, jako by nebyl jen obyčejný pátek, ale nějak významnější den,  a úplně jinak, než když jdu ven v riflích.