5 February 2014

Votoč vohoz a moje maličkost.



Na blogu Votoč vohoz se mnou vyšel rozhovor, jelikož usoudili, že jsem jim tam toho hodně píšu a vůbec, každý týden vyjde rozhovor se slečnou, která je něčím nejlepší a výjimečná. Nejlepší prodejkyně, neoblíbenější uživatelka a tak podobně. No a co tam dělám já? Jsem přes ten blog.

  • Co ty a VotočVohoz? 
Nějakou dobu už tu jsem, avšak jak dlouhou, říct nedovedu. Každopádně dlouho. Pamatuji původní vzhled i začátky blogu. 
Jednou jsem stála na České pod hodinama (nejčastější a nejtypičtější místo setkání v celém Brně, pozn. pro nebrňáky) a čekala na slečnu, která si měla přijít pro nějakou sukni. Během té čtvrthodinky, co jsem tam netrpělivě přecházela, vedle mě proběhla další asi dvě předání věcí přes VV a já nestačila zírat. Další den jsem měla prodat další věc… a ono se to stalo znova. Asi dvě slečny se v těch deseti minutách potkaly a tak jsme se daly do řeči a zhodnotily, že Vovoč vohoz prostě žije.


  • Kdy tě napadlo založit svůj blog a co tě k tomu vedlo?
První blog jsem si založila ve třetím ročníku na gymnáziu, vedla mě k tomu touha zkusit, jestli na to mám, jestli i nějaká holka kdesi z Moravy může psát úspěšný blog. Nejdřív to bylo o šatech, ale co si budeme nalhávat, nejstylovější osoba pod slunce zřejmě nejsem. Přelomovým je až můj blog Děvče u plotny, který poslední dobou sklízí docela úspěchy. Ale nechci usnout na vavřínech, vím, že blog znamená neustále se zlepšovat a hlavně, naučit se péct pořádně, ne jen něco zkoušet, jestli se to povede. Poslední dobou zjišťuji, že mi chybí tolik zkušeností v oblasti cukrařiny, ale s odhodláním a pílí člověk daleko dojde. A potom, nikoho jsem ještě neotrávila.

      • Nedílnou součástí všech tvých příspěvků jsou opravdu krásné autorské fotky. Fotíš si fotky pro blog od začátku sama?
      Ano, všechny fotky jsou mé, neuvěřitelně mě to baví a foťák skoro nedám z ruky. Používám naprosto základní zrcadlovku Canon 1000Ds objektivem 50 mm a všechny fotky ještě edituji ve Photoshopu. 
    • Co tě na blogování baví nejvíc? 
    Člověk se seznámí se spoustu zajímavých lidí, ať už jen virtuálně, anebo i naživo díky různým setkáním. Blogeři jsou docela uzavřená komunita, kterou mě baví prozkoumávat. A nejlepší je jít s těma holkama na kafe. Protože z blogu třeba víte, že vás zajímají podobné věci, a je skvělé jít si popovídat i v realitě. 
    V poslední době ale vzniklo tolik blogů, že je člověk nestíhá ani sledovat a z české scény jich čtu jen pár, celkově mě nějak neuchvacují. 
    A hlavně mě baví péct, fotit a vytvářet příspěvky, i když je to někdy práce na pár hodin. Ale stojí to za to.
    • Jakému ze svých blogů či projektů se věnuješ nejčastěji a co plánuješ do budoucna?
    Tomu o pečení, jednoznačně. Peču skoro každý den. V lednu jsem začala péct pro brněnské Bistro Franz, krásný a stylový podnik se skvělými lidmi, tam mě nechávají zkoušet všechno, co chci. Brigáda snů pro někoho jako já, nemyslíte? Nejhorší je jen to vstávání o páté ranní… 
    • Uživatelky VotočVohoz si tě možná nejvíce pamatují jako švédskou au-pair a pravidelně četly tvůj deník. Jak bys shrnula svůj pobyt ve Švédsku?
    Švédsko je naprosto jiná zem než Česká republika. Chování lidí vůči sobě navzájem je mnohem zdvořilejší, Švéd vás nikdy neseřve ve vlaku, že máte špatný lístek. 
    Když se ohlédnu zpátky na toho půl roku, musím říct, že jsem se naučila být samostatnější, spolehnout se sama na sebe. Bylo to o přežití, člověk musí komunikovat v cizím jazyce a nebát se. Vím už, že se dokážu postarat o děti a řídit auto a vařit pro pětičlennou rodinu. A hlavně, je to o člověku. Je tolik možností, a když si řeknete, že chcete něco dokázat, nic vám nestojí v cestě. Tedy samozřejmě, stojí, překážky jsou vždycky, ale pokaždé se dají překonat. Jen chtít a nezaleknou se před první těžkostí. Vím to z vlastní zkušenosti.
    • Tvou hlavní dominantou je kuchyně a všemožné výborné recepty. Kdybys měla ze svých receptů sestavit menu do soutěžního pořadu, co bys vybrala? 
    Tak to je těžké. Asi bych uvařila lososa na nějaký způsob, to je sázka na jistotu. Polévku nejspíš dýňový krém, ale u dezertu bych se nemohla rozhodnout. Možná švédský čokoládový dort kladdkaka anebo pusinkový koláč

    • V blogovém světě už jsi poměrně ostřílená blogerka. Je něco, co bys mohla poradit těm začínajícím?
    Počítejte s tím, že chcete-li blog dělat dobře, obětujete mu obrovskou část svého času. Texty by měly být vtipné a bez hrubek, fotky kvalitní a nejlépe kvalitním foťákem v denním světle, aby lahodily oku. Důležitý je celkový vzhled blogu, aby se texty dobře četly, aby byly obrázky stejně veliké…(Můj milý je z ajtý, víte? To od něj mám takové informace.) Každý detail je důležitý. 
    A pak je to o vás, musíte vědět, kolik svého soukromí chcete internetu prozradit a poodhalit. Je potřeba vytvořit hranici, která je hodně tenká. Pište tak, abyste ze své práce měly dobrý pocit a pak si vás čtenáři najdou.

    3 comments:

    1. Vážně pěkný rozhovor.
      .
      Myslím, že úspěšný blog dělají z velké části kvalitní fotografie, což tobě se daří víc než na výbornou. :)

      ReplyDelete
    2. Ty z toho rozhovoru působíš stejně mile, jaká jsi i ve skutečnosti. Úplně tě slyším! A jsem vážně ráda, že se ti tak daří :)
      Ještě k těm blogům - myslím, že kromě grafické stránky je často docela zásadní vyhmátnout "díru" na blogovým světě. Člověk musí něco dělat jinak, aby to nezapadlo v té hromadě blogů. Což se tobě daří s přehledem!

      ReplyDelete
      Replies
      1. Anežko (jsi to ty, že?), děkuju :)

        Delete